Korupce v Číně

1.12.2019

„Pokud nevyřešíme tuto záležitost, mohla by být osudná pro stranu a dokonce způsobit její pád a pád státu.“

Podle BBC tato slova pronesl na téma korupce roku 2012 bývalý prezident Čínské lidové republiky Hu Jintao, když předával svou funkci současnému prezidentu Xi Jinpingovi. Vědom si dopadu korupce sváděl během svého funkčního období lítý boj s jejími projevy. Nebyl první, kdo tak činil a nebyl poslední. Podobnou řeč slyšel o deset let dříve při vlastním nástupu do funkce. Stejně jako jeho předchůdci však příliš neuspěl, a tak tato slova šířil dál.

Korupce je v současné čínské společnosti významným a rozsáhlým problémem, který je v myslích čínských politiků vnímán jako skutečná hrozba. Podrývá ekonomiku státu, podrývá sociální stabilitu, a v očích běžných obyvatel Číny především podrývá důvěryhodnost strany.

Roku 2012, při nástupu do své funkce, byl proto prezident Xi Jinping dalším z řady politiků, kteří se odhodlali vyhlásit boj korupci a zasadit se o změnu stávajících poměrů. Ačkoliv se jeho krok na první pohled nijak zvlášť nelišil od kroků jeho předchůdců, nový byl rozsah, v jakém tak učinil. V zápalu vyhlásil dosud největší protikorupční kampaň trvajícíepřetržitě více jak 6 let a v honbě za zločinci se zavázal polapit „mouchy i tygry“, jeho cílem tedy bylo potrestat nižší úředníky stejně jako vysoce postavené politiky.

Xi z kampaně udělal jeden z pilířů své prezidentské kariéry a účinný zdroj svého věhlasu. Neváhal zajít mnohem dále než jeho předchůdci a vnést do kampaně nový rozměr. Do dob jeho vlády byli členové strany téměř nedotknutelní. Poslední případ, při němž stáli před soudem vysoce postavení straníci, se odehrál v 70. letech 20. století. Xi však byl odhodlaný a neštítil se střílet do vlastních řad.

Jeho hledáčku neunikli ani ti nejvýše postavení. V rámci kampaně padl Zhou Yongkang, bývalý šéf bezpečnosti a člen Stálého výboru politbyra, nejvyššího stranického orgánu, Sun Zhengcai, nadějný člen Politbyra Komunistické strany Číny, o kterém se mluvilo jako o možném nástupci samotného Xi Jinpinga či Ling Jihua, šéf Ústřední kanceláře spravující administrativu nejvyšších stranických kruhů, pravá ruka bývalého prezidenta Hu Jintaa.

Zhou, Sun a Ling tvoří významnou trojici, jelikož zůstávají nejvýše postavenými osobami, které skončily ve vězení v rámci Xi Jinpingovy honby za spravedlností. Dokazují, že jeho příslib byl dodržen. Na jeho popud bylo usvědčeno a zatčeno mnoho straníků, do roku 2019 jejich počet narostl na víc než milion. Do sítě se lapilo mnoho much. Tygři padali jeden po druhém.

Xi Jinpingova vůle byla konána skrze stranické orgány a mnoho věrných pobočníků v jejich vedení, protože ač je s kampaní spojováno především jeho jméno, tuto práci nemůže zastávat sám. Pod Xiovou taktovkou se tak ocitají vysocí politici, kteří krom účasti na kampani pomáhají upevňovat moc Xi Jinpinga i strany.

Tato fakta však představují jen zlomek toho, co se ve skutečnosti děje. Mnoho aspektů zůstalo neprozkoumáno a mnoho otázek nezodpovězeno. Jak tedy doopravdy funguje protikorupční kampaň? Čí pád ještě zavinila a jak k tomu došlo? Co je jejími skutečnými cíli a kolik jich celkem je? A je kampaň opravdu účinná v potírání korupce, nebo je pouhým populistickým krokem?

Xi Jinpingova protikorupční kampaň

Jednání, které bychom dnes v evropském kontextu označili za korupční, bylo v dobách čínských dynastií považováno za běžnou praxi. Lidé těžili ze vzájemných vztahů tím, že na základě konexí získávali pracovní posty a čerpali materiální výhody. Úředníci běžně vycházeli vstříc žadatelům za úplatu či protislužbu. Tyto praktiky přetrvávaly dodnes, živeny morálním přístupem jednotlivců i systémovými chybami a množstvím snadno dostupných, zneužitelných finančních zdrojů. Změna náhledu na korupci se však stala ve 20. století po vzniku moderního státu nevyhnutelnou.

Na konci 70. let 20. století, kdy došlo v Čínské lidové republice pod vedením Deng Xiaopinga k zavedení ekonomických reforem a vytvoření privátního sektoru v rámci státem kontrolované ekonomiky, se stala korupce značným problémem tamního politického systému. Úplatky, zpronevěra, protekce při obsazování funkcí, zneužití moci pro zisk monopolu v některém z obchodních sektorů, to vše patří mezi běžně páchané činy, které mají dopady na ekonomickou, politickou a sociální stabilitu státu. Vznikla proto potřeba tento druh zločinu potírat skrze legislativní kroky i opakovaně zaváděné protikorupční kampaně, které si kladly za cíl situaci zlepšit.

V roce 2012 byla pod záštitou prezidenta (generálního tajemníka Ústředního výboru komunistické strany Číny a předsedy Ústřední vojenské komise) Xi Jinpinga spuštěna dosud největší protikorupční kampaň, jakou Čínská lidová republika spatřila. Jejím záměrem je dle vyjádření prezidenta Xiho boj s mouchami i tygry, má tedy odhalit a potrestat nízko i vysoko postavené politiky a zamezit tak dalšímu bujení korupčního prostředí.

Vyšetřováním byla pověřena Ústřední komise pro disciplinární inspekci, která zastává tuto funkci již od roku 1978. Jedná se o stranický orgán, který vede vyšetřování podezřelých osob, nedisponuje však soudní mocí. Viníci jsou proto předáni spolu s důkazy justici. Jeho vedením je po dobu pěti let vždy pověřen jeden z členů nejvyššího stranického orgánu, Stálého výboru politbyra.

V roce 2018 byl vytvořen nový další orgán zvaný Národní kontrolní komise. Její provoz a funkce se kryjí s Ústřední komisí pro disciplinární inspekci, Národní kontrolní komise však svůj dohled neomezuje pouze na členy strany. Jejím úkolem je prověřovat všechny státní zaměstnance. Liší se rovněž její pravomoci, jelikož disponuje kontrolní, vyšetřovací i soudní mocí. Vyvolává tak značnou kontroverzi, protože představuje paralelní systém vedený stranou, který obchází soudní instituce.

Od spuštění kampaně byl odsouzen více než milion straníků. Patří mezi např. Zhou Yongkang, držitel jedné z nejvyšších stranických funkcí, bývalý člen Stálého výboru politbyra. Tímto vyšetřováním bylo údajně prolomeno nevyřčené pravidlo o kriminální imunitě členů Stálého výboru, které fungovalo od 70. let. Mezi další usvědčené politiky patří Xu Caihou, držitel nejvyšší vojenské funkce působící jako místopředseda Centrální vojenské komise. Zhou a Xu jsou pouze dvěma z mnoha vysoce postavených politiků odsouzených za zkorumpované jednání, potrestání vysoce postavených politiků proto nebylo pouhým planým slibem. Tlak působící na vyšetřované jedince je však velký, a tak začalo přibývat sebevražd s nejasným motivem. Vznikají domněnky, že tyto sebevraždy často páchají vyšetřovaní straníci, aby se vyhnuli trestu, nebo ochránili své rodiny a společníky.

Mediální pozornost věnovaná jednotlivým kauzám i samotné protikorupční kampani je enormní, zveřejněny byly např. i výpovědi politiků či soudní zápisy. Protikorupční tématika navíc pronikla i do populárních médií a pořadů. Příkladem je vznik televizního seriálu zaměřeného na boj s korupcí, jehož obsah v jistých případech dokonce připomíná reálné události.

Kampaň pravděpodobně sleduje více účelů. Kromě snížení negativních ekonomických dopadů napomáhá k udržení sociální a politické stability, jelikož korupce v Číně značně přispívá k nárůstům sociální nerovnosti a sociálním nepokojům, a podrývá tak legitimitu Komunistické strany Číny. Existují také domněnky, že kampaň je rovněž nástrojem vnitropolitických bojů sloužícím k odstranění opozice, protože podstatná část vysoce postavených, odsouzených politiků měla vazby na Xi Jinpingovy předchůdce. Vzhledem k tomu, že je Xi Jinpingova osoba neodmyslitelně spojena se spuštěním kampaně a jeho role je dále zdůrazňována médii, za účel kampaně lze považovat také podporu jeho popularity.

Ačkoliv je současná protikorupční kampaň nesmírně rozsáhlá a těší se velké mediální sledovanosti, o jejím významu pro skutečné potírání korupce lze pochybovat. K udržení vnitrostranické disciplíny užívá především apel na morálku jednotlivce, případně jeho trest. Kampaň tedy sama o sobě neřeší možné nedostatky stranického a politického systému, který i přes snahu o zavedení legislativních opatření nedoznává dostatečných změn. Systém fungování Komunistické strany Číny, která má mocenský monopol a souběžně kontroluje všechny ekonomické zdroje státu, výrazně usnadňuje jednotlivcům či skupinám podílet se na korupčním jednání. Efektivní kroky k potírání korupce by proto vyžadovaly i hluboké systémové změny, na jejichž zavedení Komunistická strana Číny dosud nepřistoupila a v dohledné době velmi pravděpodobně nepřistoupí.

Autor: Pavla Krajcová

Prezident Xi Jinping Zdroj: Wikimedia commons (https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Xi_Jinping_2016.jpg#filelinks) Autor: kancelář premiéra, vláda Indie

Ústředí Ústřední komise pro disciplinární inspekci KSČ (中国共产党中央纪律检查委员会, Zhōngguó gòngchăndăng zhōngyāng jìlǜ jiănchá wĕiyuánhuì) Zdroj Wikimedia Commons (https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=46002435) Autor: N509FZ – archiv autora Licence: CC BY-SA 4.0

Orgány zodpovědné za boj s korupcí

Potírání korupce patří k hlavním pilířům Xiho domácí politiky. Není proto divu, že se právě probíhající protikorupční kampaň svou délkou a rozsahem odlišuje od kampaní předešlých. Zatímco předchozí kampaně trvaly zhruba rok, boj proti tygrům a mouchám probíhá od roku 2012 nepřetržitě. Za jejich polapení zodpovídá v první řadě Ústřední komise pro disciplinární inspekci. Tento orgán byl založen roku 1978, ale pod různými jmény a funkcemi operoval i předtím. Za Kulturní revoluce (1966 – 1976) byla jeho činnost okleštěna, protože v této době zastával do jisté míry kontrolní funkci nad členy strany a kádry lid. V období otevírání Číny světu, jak bývá doba po roce 1978 nazývána, se komise opět vrátila do čela protikorupčního boje.

Ústřední komise pro disciplinární inspekci je orgánem přímo podřízeným straně a nepodléhá autoritě soudů. Jeho úkolem je vyšetřování případů korupce členů strany. Do čela inspekce jsou jmenováni členové Stálého výboru politbyra ústředního výboru KS Číny, tedy členové nejužšího vedení nejen strany, ale celé ČLR. Od roku 2012 zastával tyto pozice Wang Qishan, který v roce 2017 přesáhl mezní věk 68 let a nemohl tudíž pokračovat ve funkci člena Stálého výboru. Plynule jej v obou funkcích vystřídal Zhao Leji.

Ačkoliv Ústřední komise není jediným orgánem potírání korupce, její provázanost s ministerstvem kontroly z ní fakticky dělá nejvlivnější antikorupční orgán. Navíc, případy korupce jsou nejprve vyšetřovány Ústřední komisí a až pak jsou postoupeny prokuratuře.

Wang Qishan (王岐山) Zdroj: Wikimedia Commons (https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=33469765) Autor: Foreign and Commonwealth Office - Number 11 Downing Street Licence: CC BY 2.0

Zhao Leji (赵乐际) Zdroj: Wikimedia Commons Autor Xinhua Net – (http://www.xinhuanet.com/english/2017-10/25/c_136705564.htm, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=75660920) Licence: CC BY-SA 4.0

Yang Xiaodu (杨晓渡) na návštěvě Brazílie v červnu 2018 Zdroj: Wikimedia Commons (https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=71153484) Autor: Cesar Itiberê/PR (https://www.flickr.com/photos/micheltemer/43025584422/) Licence: CC BY 2.0

Přelomový rok 2018

Rok 2018 přinesl reformu protikorupčních orgánů v podobě založení Národní kontrolní komise. I když k jejímu zřízení oficiálně došlo v březnu 2018, rozhodnutí o jejím vzniku bylo ustanoveno Stálým výborem Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu ČLR) již v roce 2016. V témže roce vznikly na zkoušku kontrolní komise v provinciích Shanxi, Zhejiang a v hlavním městě Pekingu.

Do čela Národní kontrolní komise byl jmenován Yang Xiaodu, který působil jako zástupce Wanga v Ústřední komisi pro disciplinární inspekci a také jako ministr kontroly. Toto ministerstvo bylo ustanovením nové kontrolní instituce zrušeno a jeho pravomoci přešly pod ni. Otesánek v podobě Národní komise pozřel mimo jiné i Národní kancelář pro prevenci korupce a zasáhl i samotnou Ústřední komisi, která s ní nově sdílí zaměstnance a prostory. Jelikož je Zhao Leji členem Stálého výboru politbyra a Yang Xiaodu „pouze“ členem politbyra, očekává se, že Ústřední komise pro disciplinární inspekci zastává vyšší postavení než její mladší kolegyně.

Jak plyne ze zákona o Národní kontrolní komisi, tato instituce představuje nejvyšší orgán v boji proti korupci. Její autorita je nezávislá, a tudíž nepodléhá zásahu správních úřadů, společenských skupin ani jednotlivců.

Hierarchie Národních komisí odpovídá administrativnímu dělení ČLR. Jsou zřizovány nejen na úrovních provincií, ale i v autonomních prefekturách, okresech, městech a jejich obvodech. Právo volit ředitele komise třímá Všečínské shromáždění lidových zástupců, jehož Stálý výbor jmenuje a odvolává jak zástupce ředitele a řadové členy. Stejně jako u Komise pro disciplinární inspekci, výsledky vyšetřování Národní kontrolní komise jsou předány lidovým prokuraturám k prošetření.

Právník Pu Zhiqiang (浦志强) provedl rozhovor se Xiao Yifeiem (肖疑飞), mužem drženým pod shuanggui Zdroj: VoA/ Wikimedia Commons (http://www.voachinese.com/content/beijing-focus-20130702/1693452.html, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=32684878)

Pes utržený ze řetězu

Ústřední komise pro disciplinární inspekci bývala úřady na ochranu lidských práv častokrát skloňována především v souvislosti se systémem tzv. shuanggui (双规), neboli dvojí regulace. Tento termín odkazuje k držení obviněného z korupce po určitou dobu na určitém místě. Podezřelí jsou totiž umístěni neznámo kde, většinou v hotelových pokojích uzpůsobených tak, aby v nich nemohlo dojít ke spáchání sebevraždy, protože praktiky shuanggui nespočívají jen ve fyzickém násilí, ale cílí i na psychologický rozklad zadrženého.

Systém shuanggui byl v roce 2017 zrušen a místo něj bylo zavedeno tzv. liuzhi (留滞), jinými slovy zadržení za účelem výslechu. Nově by zadržení měli mít nárok na přístup k jídlu a pití, spánku a lékařskému ošetření. Už jen z tohoto výčtu je jasné, čemu všemu se osobám obviněným z korupce pod shuanggui nedostávalo. Liuzhi navíc garantuje obžalovaným právo na slušné zacházení, avšak případ smrti Chen Yonga (陈勇), 45letého osobního řidiče zástupce náčelníka okresu z přímořské provincie Fujian smutně dokazuje, že péče v rukou zaměstnanců Národní komise může skončit tragicky. Jelikož tato instituce navíc nepodléhá státní právní moci, je povinnost dobrého zacházení nevymahatelná. Systém liuzhi se, na rozdíl od shuanggui, nevztahuje pouze na členy KS Číny, ale i na všechny stranické a státní zaměstnance. Společnými rysy obou systémů pak jsou zákaz komunikace s vnějším světem a upření práva na právního zástupce. Podezřelý může být v detenci maximálně tři měsíce, avšak doba zadržení se může jednou prodloužit o dalšího čtvrt roku. Obviněný tak může být zadržen až na 6 měsíců. Pravomoci Národní komisi opravňují k zmrazení účtů podezřelého a k prohledání jeho nemovitostí.

Jelikož došlo k ustanovení Národní kontrolní komise teprve v březnu 2018, je ještě brzy hodnotit, jaký dopad bude mít její působení na boj proti korupci.

Autor: Bohumila Vančurová

Obete Xi Jinpingovej protikorupčnej kampane

1. júna 2015 informovali štátne orgány čínsku verejnosť, že Zhou Yongkang, bývalý člen politbyra Komunistickej strany Číny a šéf bezpečnosti a policajných zložiek, bol odsúdený na doživotie vo väzení kvôli braniu úplatkov. Do dnešného dňa ostáva najvyššie postaveným čínskym úradníkom, ktorý bol odsúdený za korupciu. Súčasný čínsky prezident Xi Jinping začal svoju prezidentskú kariéru s veľkou proti-korupčnou kampaňou, proti ktorej nemali byť uchránení ani tí na najvyšších pozíciách.

Zhou Yongkang začal svoju kariéru ako riaditeľ oddelia v úrade pre vyhľadávanie ropy v meste Panjin, v severnej provincii Liaoning. Tu skrz svoj prirodzený talent a úsilie, rovnako ako i záujem o zamestnancov, získal kontakty a dobrú povesť.

Ropný priemysel mu umožnil dostať sa do Pekingu, kde sa stal vedúcim ministerstva pre ropný priemysel a neskôr súčasťou vedenia Čínskej národnej ropnej spoločnosti. V roku 1997 sa stal členom Ústredného výboru Komunistickej strany Číny, ktorej súčasťou je okolo 200 najmocnejších členov strany.

Dôležitou udalosťou pre jeho ďalší kariérny postup bola úloha tajomníka strany v provincii Sichuan v roku 1999. Zaviedol významné ekonomické zmeny, ktoré dopomohli k 9,5% ročného nárastu HDP provincie a po svojom odchode zanechal za sebou vedenie provincie, ktoré mu bolo politicky naklonené.

Po protestoch na námestí Nebeského pokoja v Pekingu v roku 1989 nadobudla verejná bezpečnosť, a Zhou Yongkang ako jej šéf, veľké právomoci po celej Číne. Po získaní miesta v politbyre KSČ mal Zhou pod kontrolou súdy, políciu a informačné orgány v Číne. I vďaka tomu sa Zhou stal jedným z najvplyvnejších ľudí v Číne.

Na straníckom kongrese v novembri 2012 odišiel do dôchodku. Práve na tomto kongrese sa Xi Jinping stal prezidentom Číny a začal s prípravami, ako sa Zhoua zbaviť, pretože jeho vplyv bol i po odchode do dôchodku v strane citeľný.

August 2013 tak znamenal začiatok vyšetrovania za podozrenia z korupcie a to nielen u Zhoua, ale aj jeho politických spojencov, viacerých z nich z Sichuanu. Vyšetrovaniu sa nevyhla ani jeho rodina. Formálne však bolo vyšetrovanie oznámené až o rok neskôr a v decembri 2014 bol Zhou Yongkang zatknutý.

Po jeho zatknutí sa štátny aparát nebál podávať obvinenia skrz médiá. Stranícke noviny People's Daily chválili Xi Jinpinga za jeho neústupčivosť v boji proti korupcii. Zhou bol verejnosti predstavovaný ako skazený človek, ktorý štátu a strane ukradol veľké množstvo peňazí. Verejná mienka bola veľmi rýchlo naladená proti bývalému šéfovi štátnej bezpečnosti a i keby nebol odsúdený na doživotie, svoju povesť by sa mu už nikdy nepodarilo napraviť.

Zhou Yongkang však nebol jediný člen KSČ, ktorý bol obeťou Xi Jinpingovej protikorupčnej kampane.

Ling Jihua bol ďalším významným predstaviteľom, ktorý bol uväznený kvôli korupcii. V roku 1973 vstúpil do Komunistickej mládežníckej ligy vo svojom rodnom okrese. Tu sa vypracoval až do propagandistického oddelenia ústredného výboru a pravdepodobne i spoznal s Hu Jintaom, budúcim prezidentom Číny, ktorý bol vedúcim ligy.

V septembri 2007 sa stal vedúcim Generálneho úradu Čínskej komunistickej strany a mal na starosti viaceré osobné záležitosti a dokumenty členov strany. Bol blízkym spolupracovníkom Hu Jintaa a získal si dobrú povesť medzi ostatnými ako lojálny a pracovitý človek. Zdalo sa, že jeho kariéra bude úspešne pokračovať i roky po skončení vlády Hu Jintaa.

Jeho kariéra ale ostala v ohrození, keď v marci 2012 jeho syn umrel pri autonehode. V jeho aute sa našli i dve sporo odeté ženy, jedna z nich neskôr zomrela. Ling sa všemožne snažil zabrániť tomu, aby sa to verejnosť dozvedela. Fotky z nehody prenikli do správ a na internet a i keď boli na ďalší deň cenzurované, stačilo to na začiatok klebiet a vytvorenie nedôvery voči politikom. Ling tak musel niesť dôsledky.

Najskôr bol odsunutý na menej významné pozície a potom, v júli 2015, bol vylúčený z KSČ. Podobne ako pri prípade Zhou Yongkanga boli vypočúvaní i členovia jeho rodiny a ľudia, s ktorými pracoval. Po vylúčení zo strany bol Ling Jihua zatknutý a v lete 2016 odsúdený na doživotie. Jeho manželka bola taktiež obvinená, avšak jej osud nie je známy.

Tieto dva prípady Zhou Yongkanga a Ling Jihua boli veľmi medializované, išlo o vysokých úradníkov, ktorí boli obvinení z korupcie. Zdalo sa, že Xi Jinping plní svoje sľuby, s ktorými nastúpil do funkcie. V posledných rokoch vidíme, že Xi Jinping si zhromažďuje čoraz viac moci pre seba a niekto ako Zhou či Ling mohol bol nebezpečnou premenou v jeho plánoch. Hoci obvinenia o korupcii nemuseli byť nutne vykonštruované a predsa len, v komunistických stranách po celom svete je korupcia častým problémom, nesmieme zabúdať na ďalšie možné dôvody.

Autor: Ján Krška

Zdroje

China's anti-corruption campaign expands with new agency. BBC [online]. 20.3.2018 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: <https://www.bbc.com/news/world-asia-china-43453769>.
China Corruption Report. GAN: Business anti-corruption portal [online]. 2018 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: <https://www.business-anti-corruption.com/country-profiles/china/>.
China investigates second top soldier in corruption probe into armed forces. The Guardian [online]. 3.3.2015 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: <https://www.theguardian.com/world/2015/mar/03/china-investigates-second-top-soldier-corruption-guo-boxiong-zhenggang-xu-caihou>.
China's Hu Jintao in corruption warning at leadership summit. BBC [online]. 8.11.2012 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: <http://www.bbc.com/news/world-asia-china-20233101>.
China laps up glossy TV corruption drama. BBC [online].4.2017 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: <https://www.bbc.com/news/blogs-china-blog-39524084>.
China’s Xi vows to carry on anti-corruption crusade. Aljazeera [online]. 18.10.2017 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: < https://www.aljazeera.com/news/2017/10/china-xi-vows-carry-anti-corruption-crusade-171018045437038.html>.
MANION, Melanie. Corruption by design. Cambridge: Harvard University Press, 2009.
JIANG, Guoping. Corruption Control in Post-Reform China: A Social Censure Perspective Berlin: Springer, 2017.
KLIMEŠ, Ondřej. Xi Jinping – obnova reforem a návrat individuálního autoritářství?. Nový Orient. 2014. 3, s. 2-9.
Korupce v Číně je plodem současného politického systému, říká sinolog. Lidovky [online]. 18.10.2017 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: < https://www.lidovky.cz/svet/korupce-v-cine-je-plodem-soucasneho-politickeho-systemu-rika-sinolog.A130903_170017_ln_zahranici_msl?fbclid=IwAR1W7aR8h2gGVFprziy1Pvt3f_a3hnCRJ_NFb7ainab5Eci0i0hiHV6gQGQ>.
LOCKETT, Hudson. China anti-corruption campaign backfires. Financial Times [online]. 9.10.2016 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: < https://www.ft.com/content/02f712b4-8ab8-11e6-8aa5-f79f5696c731>.
Politburo, army, casinos: China’s corruption crackdown spreads. The Guardian [online]. 14.2.2015 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: <https://www.theguardian.com/world/2015/feb/14/china-corruption-crackdown-spreads-xi-jinping>.
SCHRAMM, Matthias; TAUBE, Markus. The Institutional Economics of Legal Institutions, Guanxi, and Corruption in the PR China. In: Fighting corruption in Asia causes, effects, and remedies. New Jersey: World Scientific, 2003.
WANG, Xianwei. Why are so many Chinese officials killing themselves?. South China Morning Post [online]. 12.2018 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: <https://www.scmp.com/week-asia/opinion/article/2175401/why-are-so-many-chinese-officials-killing-themselves?utm_medium=Social&utm_source=Facebook#Echobox=1543632815>.
ZHANG, Chris. Where Is China’s Corruption Crackdown?. The Diplomat [online]. 7.2017 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: <https://thediplomat.com/2017/07/where-is-chinas-corruption-crackdown/>.
ZHENG, William. No let-up for corrupt ‘tigers’ in 2018 as China’s graft-busters claim more big scalps. South China Morning Post [online]. 1.2019 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: <https://www.scmp.com/news/china/politics/article/2180294/no-let-corrupt-tigers-2018-chinas-graft-busters-claim-more-big>.

中华人民共和国监察法 [Zákon o Národní kontrolní komisi]. In: The National People’s Congress of PRC [online].3. 2018 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: http://www.npc.gov.cn/npc/xinwen/2018-03/21/content_2052362.htm.
Chan, F. and Sun, B. (2018) ‘The Centralisation of the Chinese Communist Party’s Campaign against Corruption and Its Implications’, China Report, 54(4), pp. 403–420. doi: 1177/0009445518795992.
Deng Jinting. (2017) The Limits of the Arbitrariness in Anticorruption by China’s Local Party Discipline Inspection Committees, International Journal of Law, Crime and Justice, vol. 52, 2018, p. 58-73.
Denyer, Simon. China’s leader tightens grip with new anti-corruption agency. In: Washington Post [online].3. 2018 2018 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/world/asia_pacific/chinas-leader-tightens-grip-with-new-anti-corruption-agency/2018/03/19/41f027fe-2b6a-11e8-8dc9-3b51e028b845_story.html?utm_term=.8e1be9ea03a7.
First death reported in new Liuzhi system. In: RSDL monitor [online]. 9.5. 2018 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: http://rsdlmonitor.com/first-death-new-liuzhi-system/
Gueorguiev Dimitar, Stromseth, Jonathan. New Chinese agency could undercut other anti-corruption efforts, Brookings [online]. 2018 [cit. 2018-11-28]. Dostupné z: https://www.brookings.edu/blog/order-from-chaos/2018/03/06/new-chinese-agency-could-undercut-other-anti-corruption-efforts/.
Guo, X. (2014) “Controlling Corruption in the Party: China's Central Discipline Inspection Commission,“. The China Quarterly. Cambridge University Press, 219, pp. 597–624. doi: 10.1017/S0305741014000770.
Horsey, Jamie P. What’s So Controversial About China’s New Anti-Corruption Body? The Diplomat [online]. 2018 [cit. 2018-11-28]. Dostupné z: https://thediplomat.com/2018/05/whats-so-controversial-about-chinas-new-anti-corruption-body/.
HUMAN RIGHT WATCH. “Special Measures”, Detention and Torture in the Chinese Communist Party’s Shuanggui System. [online].12. 2016 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: https://www.hrw.org/report/2016/12/06/special-measures/detention-and-torture-chinese-communist-partys-shuanggui-system#.
Li, Fenfei, Deng Jinting. (2015) The Limits of the Arbitrariness in Anticorruption by China’s Local Party Discipline Inspection Committees, Journal of Contemporary China, vol. 25, no. 97, 2015, p. 75-90.
Ma, Josephine. Revealed: the far-reaching powers of China’s new super anticorruption agency. In: South China Morning Post [online]. 13.3. 2018 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: https://www.scmp.com/news/china/policies-politics/article/2136949/far-reaching-powers-chinas-new-super-anti-corruption.
Mercy, Kuo, A. China’s Detention Law: CCP Curbs Courts. In: The Diplomat [online]. 21.2. 2018 [cit. 10.1.2019]. Dostupné z: https://thediplomat.com/2018/02/chinas-detention-law-ccp-curbs-courts/.

AUTOR NEZNÁMY. China corruption: Life term for ex-security chief Zhou. In: BBC [online]. 11.6.2015 [cit. 18.12.2018]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-asia-china-33095453.
AUTOR NEZNÁMY. China: Disgraced Zhou Yongkang's son and wife are jailed. In: BBC [online]. 15.6.2016 [cit. 18.12.2018]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-asia-china-36541746.
PEI, Minxin. China's Corruption Conundrum: The Zhou Yongkang Case. In: The National Interest [online]. 1.8.2014 [cit. 18.12.2018]. Dostupné z: https://nationalinterest.org/feature/chinas-corruption-conundrum-the-zhou-yongkang-case-10996.
WONG, Edward. Ling Jihua, Ex-Presidential Aide in China, Gets Life Sentence for Corruption. In: New York Times [online]. 4.7.2016 [cit. 18.12.2018]. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2016/07/05/world/asia/china-ling-jihua-sentence.html.
GAN, Nectar. Ling Jihua, former right-hand man of ex-president, charged with graft, abuse of power, obtaining state secrets. In: South China Morning Post [online]. 13.5.2016 [cit. 18.12.2018]. Dostupné z: https://www.scmp.com/news/china/policies-politics/article/1944570/ling-jihua-former-right-hand-man-ex-president-charged.
SCMP Reporters. How son’s death in a high-speed car crash led to powerful Chinese official’s fall from grace. In: South China Morning Post [online]. 23.12.2014 [cit. 18.12.2018]. Dostupné z: https://www.scmp.com/news/china/article/1668151/how-sons-death-high-speed-car-crash-led-powerful-chinese-officials-fall.