23.11.2019

Současná situace prostituce v Číně

Prostituce je, jak se říká, nejstarší řemeslo lidstva. Existují různé možnosti jak ukojit své touhy, ale stále jsou tací, kteří si chtějí najít společnici, též v menším množství případů společníka, alespoň na jeden večer bez ohledu na to, jestli mají stálého partnera nebo ne.

Nejenom ve vyprahlých Pompejích se nacházejí důkazy o této prastaré profesi. Všude na světě se lidé prodávají za určitou protihodnotu, ať už za peníze, oblečení nebo za různé protislužby, které jim mohou pomoci zajistit nejenom své primární potřeby. Je to neutichající světový trend, jehož příčiny se různí. Záleží také nejen na sociálním postavení konkrétní osoby, ale i na politické situaci v dané oblasti.

V Číně se prostituce rovněž jako jinde na světě vyskytuje od nepaměti. V různých obdobích byla přijímána a vnímána jiným prismatem. Některým společnicím se podařilo uspět ve vysokých sférách čínské společnosti a některé se zapsaly do historie. Např. Sai Jinhua díky své znalosti cizích jazyků doprovázela pekingského vysoce postaveného úředníka na diplomatické cestě po Evropě, na kterou ho vyslala císařovna vdova Cixi. V éře Mao Zedonga (1949-1976) se proti prostituci vedly kampaně a dokonce se stala ilegální. Prostitutky byly posílány na převýchovu a byla jim přidělena civilní zaměstnání. Po roce 1978, kdy se Čína otevřela světu po Deng Xiaopingových reformách, nastal boom prostituce a to zejména v přístavních městech, kde hojně proudil mezinárodní obchod, peníze a s tím související chtíč po novém neobjeveném „zboží“. Na pobřeží se i dnes nachází tzv. města hříchů, např. Dongguan nebo Shenzhen.

Moderní doba s sebou přináší mnoho technických vymožeností, které nám usnadňují život. Roky zažité způsoby se proměňují a vše se takříkajíc přizpůsobuje měnícím se okolnostem. Ani nejstarší řemeslo se nevyhnulo inovaci. Prostituce se v dnešní době přesouvá stále častěji na online domény. Tento trend se rozšiřuje hlavně v zemích, kde je prostituce trestná, jako například v Číně. Při internetové prostituci jsou obě strany, ať už klient nebo poskytovatel služeb méně zranitelní vůči zatčení. Výhodou je také obrovské pohodlí při vyhledávání partnera a sjednávání podmínek. Sexuální průmysl vnímá internet jako skvělý marketingový prostředek. Internetová fóra byla jedna z prvních, která poskytovala eskortní služby. S nárůstem popularity sociálních sítí se tento trend posouvá směrem tam. Nejjednodušší cestou je vytvoření si vlastní webové stránky nebo využití sociální sítě za účelem poskytování služeb. S technologickým rozvojem se v posledních letech stal internet jednou z nejvyužívanějších metod komunikace nejen v běžném životě, ale i při poskytování služeb prostituce.

Současná situace prostituce v Číně

V Číně je prostituce ilegální již od dob Mao Zedonga, ale je zajímavé, že je v posledních letech zároveň celkem tolerovanou skutečností. Ve veřejných domech se tak schází např. obchodníci za účelem zlepšování vzájemných obchodních vztahů. Přesto je prostituce také maskovaná za vývěsními tabulemi masážních salónů, kadeřnictví, klubů, karaoke barů, které poskytují nejenom služby, které jsou spojeny s jejich názvem, ale navíc i ty sexuální. Odborníci se domnívají, že se v Číně může živit touto profesí více než několik milionů sexuálních pracovníků, převážně ženského pohlaví.

Jako všude na světě, tak i v Číně má výskyt prostituce své důvody. Jednu skupinu do této profese žene chudoba, kvůli které migrují do měst za lepšími vyhlídkami. Skutečnost, ale často nenaplňuje jejich očekávání. Což je též způsobeno nízkou úrovní vzdělanosti v čínském vnitrozemí, na venkově a nedostatečnou informovaností nebo zkreslenými informacemi od těch, kteří ve městech pobývají, ale po návratu domů nechtějí přiznat, že se jim nevede tak dobře, jak si původně představovali. Nízká vzdělanost je i v oblasti sexuální výchovy, na kterou se v Číně neklade velký důraz, což způsobuje v tom nejhorším důsledku šíření pohlavních chorob. Poněkud bizarní je, že vláda začala podporovat a šířit osvětu v používání prezervativů, ale zároveň státní policie v případě nalezení prezervativů u občanů ihned pojímá podezření a považuje tyto občany za sexuální pracovníky. To vede prostitutky k tomu, že raději nedisponují prezervativy nebo dokonce raději spolknou již použitý prezervativ před příchodem policie, a tak se vystavují dalším zdravotním rizikům. Na základě výše uvedených skutečností, byl např. roku 2018 zaznamenán nárůst počtu lidí s HIV/AIDS o 14% oproti roku předešlému.[1] Dle informací čínské státní agentury Xinhua, dochází k šíření zejména prostřednictvím nechráněného pohlavního styku. Ke konci června roku 2018 bylo touto nemocí postiženo více než 820 000 lidí.[2] Žurnalistka Lijia Zhang ve svém článku zmiňuje jednu nejmenovanou prostitutku, která se na základě zjištění o existenci AIDS nechala vyšetřit. I když zjistila, že není pozitivní, tak z obavy nákazy s touto činností raději přestala. Následně založila neziskovou organizaci, která nyní šíří povědomí o této nemoci a spolu s osvětou rozdává prezervativy.[3]

Některé ženy vidí v prostituci určitý druh naděje, věří, že díky této práci naleznou svého vyvoleného, který se do nich zamiluje a vykoupí je z chudoby. Procento, kterým se splní jejich přání, je ale velice nízké. Jiná skupina žen se uchyluje k této profesi na základě srovnání s prací v továrnách, kde musí pracovat dlouhé směny za nižší výdělek. Raději se oprostí od morálních zásad a oddají se těmto někdy méně náročným službám i přesto, že zde hrozí nejen nákaza pohlavními nemocemi, ale i násilí. Poslední dobou ale počet sexuálních pracovníků narůstá a k tomu úměrně klesají výdělky. Nejmenovaná 22 letá prostitutka v rozhovoru s deníkem Washington Post řekla: „Ačkoliv se cena snížila, tak počet zákazníků narostl. Byla jsem zvyklá mít dva návštěvníky za den a teď jich mám o jednoho, dva více. Příjem mám stejný. Jen musím pracovat o něco víc.“

Zdroj: Wikimedia Commons		Autor: Chris		Licence: CC BY-SA 2.0 Holičství ve městě Shenzhen

Proč vlastně muži vyhledávají mimomanželské povyražení? V tradičním čínském pojetí manželství má manželka dle konfuciánských zásad pečovat na prvním místě o tchána a tchýni, následně až o manžela s dětmi. Mezi manžely navíc nemá docházet k milostnému vzplanutí, které představuje hrozbu pro stabilitu rodiny. Projevy citů na veřejnosti jsou také nepřípustné a poté, co manželům jejich děti dospějí, by měl být jejich sexuální život ukončen. Pokud žena nesplní její základní povinnost v roli manželky, tj. porodit syna, může se s ní manžel rozvést nebo si přivést konkubínu, kvůli zachování rodové linie. Konkubíny nelze nezmínit, i když měly jiné postavení než prostitutky. Byly to ženy, které nejenom sloužily k sexuálnímu styku, ale také ke zplození potomků nebo k výchově dětí po smrti manželky. Byly ovšem častěji výhradně záležitostí movitějších mužů. Měly rovněž své místo na císařském dvoře. Nejvýznamnější císařskou konkubínou je samotná císařovna vdova Cixi, která své postavení získala díky svému synovi, následníkovi trůnu. Společenský vývoj se ale hnal kupředu a proto lze zkonstatovat, že nyní je hnacím motorem prostituce v Číně také politika jednoho dítěte, která zapříčinila to, že je v Číně velký nadbytek mužů, kteří si nemohou najít partnerky. V mládí stále věří, že se ožení a budou se svou manželkou žít hezký život, ale po několika letech, kdy žádnou nenašli, jsou nespokojení a začnou vyhledávat služeb prostitutky. Starší skupina zákazníků si těmito službami kompenzuje minulost – éru Mao Zedonga – kdy byla sexualita potírána. Lidé nosili unisexové oblečení a celkově docházelo k minimálnímu styku mezi oběma pohlavími. Byli od sebe v pracovních skupinách oddělení a sex byl, dá se říci, tabu.  S tím souvisí i tradice dohodnutých sňatků, která se v současnosti dodržuje velice marginálně, ale zasáhla i manželství v éře Mao Zedonga.  Z těchto několika uvedených faktorů číší nespokojenost manželů, která ústí ve vyhledávání prostitutek. Ty jsou samozřejmě sexuálně otevřenější než manželky. Profesor Pan Suiming se k tomuto tématu vyjádřil takto: „Prostitutka přece nemůže odmítnout ošklivého muže, který je bohatý.“ V tom lze nalézt další druh kompenzace a to psychické. Muži si docházkou za prostitutkami také „léčí“ své sexuální problémy místo toho, aby je konzultovali s lékařem nebo se svou manželkou. Jeden zákazník v knize Red Lights od Tiantian Zheng říká: “Je to přece mužská přirozenost, taková přirozenost jako je dožadovat se třeba potravy”. Někteří muži žijí dvojí život a jeden zákazník tuto situaci dokonce nazývá „novou formou jeho životního stylu“, jelikož se mu dostává nejen rozkoše od sexuálních pracovnic, ale také klidu od jeho manželky.

Další skupinu sexuálních pracovnic tvoří v posledních letech i studentky, které si chtějí přivydělat jen po dobu studia a často jsou vydržovány bohatšími zákazníky, se kterými dokonce chodí veřejně do restaurací, barů a chovají se jako pár. Mezi novými způsoby navázání kontaktu se studentkami nabízejících jednorázovou společnost je ten, při kterém zákazníci zastaví se svými luxusnějšími auty za hranicemi kampusu vysoké školy. Na střechu auta položí láhev s nápojem, která značí cenu, kterou jsou ochotni za tuto službu zaplatit. Např. láhev zeleného čaje symbolizuje cenu 300 yuanů (cca 983 Kč) a naopak cenu 600 yuanů udává láhev Red Bullu.[4]

Autor: Zuzana Shejbalová

[1] Aljazeera. China sees AIDS cases surge.

[2] Tamtéž.

[3] ZHANG, Lijia. Prostitution to redemption: a chinese farm girl’s journey.

[4] KOETSE, Manya. “Soft Drink Prostitution”

Zdroje

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info